První zvuky v našem životě
Na začátku panuje ticho. Jednoho dne však začneme vnímat tiché bručení, které nám dává pocit, že nás někdo má rád. Odborné studie dokazují, že nenarozené děti už od 16. týdne těhotenství vnímají hlas matky. O měsíc později už je kochlea, lidově nazývaná hlemýžď, plně vyvinutá a od 25. týdne těhotenství celý sluchový systém. Když dítě v matčině lůně slyší hudbu, zvyšuje se jeho srdeční frekvence a dokonce se i pohybuje v rytmu hudby.
Sluch nemůžeme vypnout
Schopnost slyšet je dána lidstvu už od kolébky - ale co to pro nás znamená, že slyšíme a jak nás slyšení ovlivňuje? Jak funguje sluch lze snadno popsat: zvukové vlny se šíří vzduchem k ušnímu bubínku a dále postupují přes střední ucho do vnitřního ucha, tedy do hlemýždě, odborně zvaného kochlea. Zde z nich vznikají elektrické impulzy. Tyto se přenášejí dál do sluchového centra v mozku, kde je mozek zpracovává a vyhodnocuje.
To, že slyšíme, probíhá automaticky stejně jako to, že dýcháme. Pokud si tedy nezacpete uši nebo netrpíte sluchovou poruchou, zpracováváte neustále vnější akustické vjemy. Těchto informací ale do mozku přichází tolik, že by mohlo dojít k jeho zahlcení. Proto automaticky filtrujete zvukové signály na důležité a méně důležité. Ale i ty podvědomě přijímané signály nás silně ovlivňují.
Kde se projevuje schopnost slyšet?
Odborník na zvukovou komunikaci Julian Treasure na vědecké platformě TED vymezil čtyři základní oblasti, kde na člověka působí vnější zvuky:
Fyziologie
Akustické signály ovlivňují uvolňování lidských hormonů, dýchání, srdeční tep i mozkové proudy. Představte si, že se za vámi v silničním provozu náhle ozve zvuk policejní sirény: okamžitě zbystříte pozornost! Poklidné šumění moře má zcela opačný efekt. Jeho zvuková frekvence o 12 kmitech za minutu odpovídá dechu spícího člověka a vede tak ke klidu a odpočinku.
Psychologie
Na lidskou psychologii nejvíce působí hudba, o které se ještě zmíníme, a zvuky přírody. Zpěv ptáků považuje například hodně lidí za příjemný zvuk, protože jim dává pocit, že jsou v bezpečí. Jak velký vliv mají vnější zvuky na lidskou psychiku dokládá studie univerzity ve švédském Lundu z roku 2008. Vědci v rámci výzkumné činnosti zvukového centra Sound Environment Center definovali šest psychologických a emočních mechanismů, které vznikají v mozku člověka během poslechu hudby.
Poznávací schopnost (kognice)
I lidská poznávací schopnost trpí nebo roste pod vlivem vnějších zvuků: když například pracujete ve velké rušné kanceláři, ovlivňuje hlučná zvuková kulisa vaše kongitivní schopnosti negativně. Jednak klesá vaše koncentrace a současně i produktivita. Za této situace mohou přírodní zvuky nebo tichá hudba, kterou posloucháte se sluchátky, přinést úlevu.
Chování
Poslední oblastí, kde na člověka působí vnější zvuky, je jeho chování. Z toho hlavně těží reklamní průmysl a obchodní strategie. Až budete příště nakupovat ve vašem oblíbeném obchodním domě, všimněte si hudby v pozadí a zvukové kulisy. Zřejmě zjistíte, že na vás působí příjemně.
Zvuky našeho světa od severu k jihu a od východu na západ
Které zvuky, tóny a hudební vjemy formují vaši individuální zvukovou stopu, ovlivňje kromě jiného i to, kde jste se narodili a kde jste prožili první léta života. Důležité je geografické kritérium: zatímco v jedné části světa vyzvánějí kostelní zvony, na druhém konci islámský muezzin vyzývá k ranní motlidbě. Na rakouských loukách zvoní kravské zvonce a kdákají slepice, zatímco řev opic, jaguárů a papoušků vytváří zvukovou kulisu v amazonském pralesu. V německé výslovnosti vás překvapí hlasité plozivní souhlásky, zatímco spisovná čínština vytváří pravé hudební tóny, které dávají jednomu slovu různý význam.
Zvuky uprostřed přírody jsou příjemnější než uprostřed velkoměsta; většina lidí poslouchá raději bzučení včel než řev motorů. Ale i každé město má svůj vlastní zvuk, který ovlivňuje tělo, mozek a duši svých obyvatel. Policejní sirény v New Yorku vydávají jiný zvuk než v Berlíně, k hamburskému přístavu patří houkání lodních sirén stejně jako kokrhání kohouta k závěru přehlídky apoštolů na pražském orloji.
Jaké zvuky vydává náš domov?
Nejen země a města se mezi sebou akusticky odlišují, i pro náš domov platí specifické zvuky. Bydlíme v dřevostavbě nebo v panelovém bytě? Dřevěné vrzající podlahy nás dnes v noci rozčilují, ale po letech na ně budete vzpomínat s úsměvem. Ke každému bytu patří nějaké zvuky - možná právě ta vrzající podlaha vás varovala před neočekávanou návštěvou rodičů ve vašem dětském pokoji.
Rovněž tak počet osob, se kterými jste společně žili, má vliv na zvukovou kulisu, na kterou si ještě dnes vzpomínáte. Lidé, kteří vyrůstali společně s rodiči, sourozenci a prarodiči často uvádějí, že se cítí bezpečněji a lépe usínají, když kolem dokola nepanuje úplné ticho. Nejen markantní zvuky jako louskání ořechů během pečení vánočního cukroví, klapot jehlic, když babička pletla svetr nebo skřípání voskových pastelek na silném papíře v otcově pracovně na nás působí pohodově. I zdánlivě nepodstatné každodenní zvuky - zvuk fénu na vlasy po večerní koupeli, vrčení motoru peroucí pračky - dotvářejí naši individuální zvukovou stopu.
I lidé vydávají svůj charakteristický zvuk - ten je rovněž součástí naší zvukové stopy
Důležitou roli v našem akustickém okolí hrají i hlasy lidí kolem nás - v dobrém i špatném slova smyslu. Protože hlasy mohou působit i nepříjemně. Římský filozof Seneka prohlásil, že hudba a lidské hlasy mohou být proto tak nepříjemné, protože uchem procházejí až k lidské duši. Hlas, který v nás kdysi vyvolal příjemné pocity, nám zůstane v podvědomí po celý život, pokud ho znovu uslyšíme nebo si na něj později vzpomeneme. Cítíme se dobře, když si vybavíme hluboký bas našeho dědečka a zvučivý soprán maminky nebo když si vzpomeneme na srdečný smích nejlepší kamarádky v mateřské školce.
Zvuková stopa bez hudby?
Zvuková stopa našeho života se skládá z mnoha zvukových střípků. Jaká by byla bez hudby? Její vliv hraje speciální roli - nejen staří řečtí filozofové, ale i dnešní odborníci na neurologii se touto otázkou podrobně zabývají. Arthur Schopenhauer tvrdil, že hudba je obrazem naší vůle a proto ji lépe rozumíme než mluvenému slovu; Friedrich Nietzsche si byl zcela jistý: “Bez hudby by lidský život zůstal velkým omylem.”
“Bez hudby by lidský život zůstal velkým omylem.”
Co se děje během poslechu hudby?
Dnes víme, že během poslechu hudby se aktivuje hned několik mozkových oblastí:
- thalamus - česky hrbol mozkový (přenos informací, regulace spánku)
- mozeček (motorika, schopnost učit se, poznávací procesy)
- hipokampus (přenos vzpomínek z krátkodobé a dlouhodobé paměti, orientace, emoce)
- amygdala (spojení zážitků s emocemi)
- prefrontální kortex (řízení lidského jednání, emoční procesy, osobnost)
- insulární kortex (smyslové chápání, bolest, rovnováha, empatie)
- Brocův areál (hlavní součást jazykového centra)
Na rozdíl od mozkových oblastí, na které působí lidská řeč, se zde jedná o nejzákladnějí mozkové oblasti, kde se kromě základních emocí nacházejí i centrum motivace a uspokojení. Touha po uspokojení nás například motivuje k tanci: naše mozkové vlny se synchronizují s rytmem hudby, a proto podvědomě provedeme další taneční krok. Pokud byl tento krok správný, mozek nás pochválí - a my tancujeme dál. Pocit spokojenosti, který pociťujeme při poslechu hudby, se nechá vysvětlit tím, že jednotlivé mozkové oblasti harmonicky spolupracují a tím nás pozitivně ovlivňují.
Hudba spojuje
Tajemství hudby je ale v něčem jiném. Představuje "univerzální pocitový prostředek". Nejen tím, že v nás vyvolává silné emoce a představy, ale především svou schopností působit bez ohledu na geografické hranice. Lidé s různým kulturním, náboženským a sociálním pozadím se dokážou shodnut na tom, zda se jedná o hudbu smutnou nebo veselou. To prokázala řada odborných studíí. Proč tomu tak je, zůstává ale zatím nevyjasněno.
Seznam hudby pro každou životní situaci
Od Osaky až po San Francisco si každý člověk buduje svůj osobní playlist, tedy seznam hudby, kde je s každou skladbou spojená nějaká vzpomínka a pocit. Každý se tak stává svým vlastním diskžokejem a shromažďuje hudbu na různá témata. Láska i stesk, touha po domově nebo po dobrodružství, prátelství nebo samota - stejně tak, jak bohatý je váš citový život, je bohatá i vaše zvuková stopa. Potěšitelné na tom je, že se o ni můžete podělit i s jinými lidmi. Možná pro vás vaše první láska nahrála hudební kazetu se svými oblíbenými písničkami. Možná jste kdysi seděli hodiny před rozhlasovým přijímačem a nahrávali oblíbené hity pro nejlepšího kamaráda. Dnes nejspíš pošlete rodině a kamarádům internetový link, spojený s vaším novým hudebním objevem.
Jak vzniká zvuková stopa vašeho života
Časem vás některé písničky přestanou zajímat, zato jste si oblíbili nové, kterými jste obohatili vaši zvukovou stopu. Společně se zvuky přírody, typickými zvuky vašeho domova, hlasy milovaných osob a mnoha dalšími zvuky se tak vzniká hudba a rytmus vaší zvukové stopy. Tato zvuková stopa roste souběžně s vaším osobním rozvojem. Máte ještě doma hudební kazety a cédéčka z vašeho mládí? Zkuste si je pustit. Zjistíte, co vás tehdy zajímalo a co jste přitom cítili. Díky vaší osobní zvukové stopě můžete ověřit, odkud jste přišli a kam kráčíte - vy sami i vaše okolí.
Sluch nám každý den odkrývá nové horizonty
Ocenit krásy, které nám dává sluch a najít svou vlastní "zvukovou stopu" není pro všechny lidi samozřejmostí. Firma MED-EL proto nabízí nejen technická řešení při ztrátě sluchu, ale její filozofie vychází z obdivu ke krásám života, kam patří i sluch a zvuky kolem nás. Zkuste se proto společně s firmou MED-EL tomuto tématu věnovat.
Chcete se s námi vydat na cestu plnou zvukových dobrodružství? Staňte se čtenáři našeho přehledu Explore Life.
